Původní plán zněl jasně - skončit v Kolíně nebo okolo Kolína, a proto jsem chytře naplánoval večerní event právě v centru. Ani jsem si nevšiml, že jsem to bouchnul na webku :) Člověk míní a ten na hoře mění. Včera jsem totiž dojel do Poděbrad a dnes tam začínal, takže mi bylo rodinným supportem naordinováno lenošení a veget. Prý mě nebudou vozit sem a tam celou Českou republikou. Poslechl jsem, co jiného mi také zbývalo a nachystal si do GPSky hromadu keší s tím, že si budu cestu maximálně užívat.
Ráno (poledne) podle toho taky vypadalo. Jednak chvilku trvalo než jsme se z Pardubic, kde jsme spali, přesunuli do Poděbrad a jednak vše probíhalo tak nějak na “pohodu”. Snídaně, tedy skoro oběd, zabrala dobrou hodinku, pak konzultace s posádkou, co vlastně chci dneska dělat, jak pojedu, kde se stavím atd. - holky si vše pečlivě zapisovaly s tím, že jenom se trošku odchýlím z trasy, hlavně směrem dopředu, tak to schytám.
V Poděbradech jsem odlovil virtuálku a další keše, některé byly fajn, jiné za bod, nikam jsem se nehnal a nahodil pohodové tempo jako paní radní. Za městem jsem si u mostu připsal první DNF, a už je to tady zase. Hledal jsem dobrých 15 minut a nic, prošmejdil to křížem krážem, naběhal sto letních kilometrů a prd. Asi mě postihla geoslepota.
Cyklostezka od Poděbrad (vlastně už od Oseku) je super, sice je v odpoledních hodinách a volných dnech dost frekventovaná, občas se musí člověk vyhnout inlinistům a kočárkům, ale parádně se tu jede v bezkonkurenčním prostředí. Kochal jsem se, kochal. Po tom, co jsem zažil na Moravě, jsem čekal, že i Labe bude rozvodněné a občas potkám na cestě jezero, ale k mému překvapení se to nijak dramaticky neprojevovalo a tento tok se tak zdál pohodovým až uklidňujícím. Šlapu si to, ani nevím kam, a už z dálky vidím věže Karlštejnské, tedy pardon - Nymburské.
V tomhle poklidném městečku jsem nikdy pořádně nebyl a tak jsem odbočil z Labské stezky a projel si pořádně centrum a odlovil pár krabiček. Máte tu moc pěkně provedené kešulky, každá z nich mi udělala radost a ukázala zajímavá místa. Celkově Nymburk na mě udělal parádní dojem a velice rád jsem se tu o něco déle zdržel. Však mám taky náskok, že :)
A tak si to v nenáročném tempu šlapu dál a dál podél Labe, užívám si krásné počasí a konečně ze mě padá ta proklatá nervozita, že to nezvládnu ujet, tak jak bych si přál. Dušičku mi zklidnil i fakt, že jsem už za půlkou a pořád jsem pln sil. A tak jsem si dnes k obědu dovolil i pivko, kterému jsem se v minulých dnech po cestě vyhýbal jak čert kříži. Sešli jsme se s holkama (teda jen s Markétou - Kája odmítala vystoupit z auta) u Řehačky, v malé zahradní hospůdce u rybníka. Nacpal jsem se klobásou, zalit to vychlazenou Plzničkou a pak další a bylo to tu. Ztěžkly mi nohy a už se mi nikam nechtělo, holt to budu muset nějak rozhýbat.
Nasednu a šlapu a šlapu a říkám si, že jsem si to jedno pivko mohl odpustit a kilometry ubíhají. Pak mi přijde SMS, že support čeká v Brandýse přímo u Labe a že mají pro mě překvapení, které určitě v dnešním parním dni ocením. Hlavou se mi honí myšlenky, co to jako bude, páč pivo už nechci, zmrzlinu nejím a vřídelní lázně tam určitě nejsou. Kilometry ubíhají a najednou je vidím - support tým rozšířený o Kaftankaj z Kladna, kteří mě přijeli povzbudit na mé cestě. Celý dychtivý sesedám z kola a Markéta ukazuje na sloup uprostřed plavebního kanálu. Je tam keš s názvem Na jeden nádech od Kapičky. No to si dělá srandu! Voda je přece mokrá a studená. Po krátkém dohadování Markéta nezklamala a vrhla se do Labe jen tak v tričku a kalhotkách. Povzbuzoval jsem jí ze břehu a modlil se, ať se mi neutopí. Zvládla to za chviličku a JE TO TAM :) Pak jsme ještě půl hodiny klábosili a dohodli se s Janou a Jirkou, že se sejdeme na eventu v Kolíně a pořádně ten úspěch zapijeme.
Dál už si vlastně skoro nic nepamatuji, soustředil jsem se jen na šlapání, ať už to mám dneska za sebou, a těšil se na večer. Uvolněným a oddychovým tempem jsem skončil v Kostelci a zjistil, že jsem ujel jen 57 km. Holt budu mít zítra víc sil.
Večer jsem se přesunuli do Kolína, kde se konal event. S celým týmem Kaftankaj jsme dali pořádnou večeři, nechali se mile překvapit kamarády ze 4H Teamu, kteří také dorazili a vydali se na náměstí, kde už na nás čekala početná skupinka místních kačerů a kačerek. Společnost byla výborná, dostal jsem dokonce dáreček, odlovili společně webku (vytvořili jsme obrovské ooooo) a jak jsem původně myslel, že v devět to zapíchneme a pofrčíme domů, tak se to lehce zvrtlo, přesunuli jsme se do místního pivního baru, kecali, ochutnávali nová kraftová pivka a nakonec ve velice dobré náladě odjížděli až okolo půlnoci. Tímto pozdravuji všechny co na event dorazili - bylo to fajn.