Z východu na západ 9. den - filmový

Dnešní etapu jsem si stanovil takovou oddechovou, nebo spíš lépe řečeno byla mi stanovena. Start v Kadani a konec v Karlových Varech, kde v těchto dnech měl být filmový festival, na který pravidelně každý rok alespoň na den jezdíme nasát atmosféru. Jako filmový nadšenec si tyto záležitosti nemůžu nechat ujít a tak jsem letos uronil slzu, když ho zrušili. 

 

Po včerejším útrpném dojezdu na okraj Kadaně, ani do centra jsem nedojel, mě dnes město mile přivítalo krásnou cyklostezkou podél Ohře. Vítr nefoukal, počasí přálo a tak jsem hned ze začátku odlovil pár keší, dokud jsem měl sil na rozdávání. 

 

Cesta pro bikery je tu parádní, pěkně se kroutí a není jen po rovině, ale je nahoru a zase dolů, takže jsem si užil zábavu ve formě krátkých prudkých sjezdů následovaných funěním do kopečka a tak pořád dokola a ani jsem se pořádně nerozkoukal a byl jsem v Klášterci nad Ohří. Odlovil jsem tradičku “Holky z porcelánu” a při dokumentaci na mobil jsem dostal neuveřitelný po***b, co to jako fotím a proč to jako fotím a co s tím jako budu dělat atd.. Holt paní z vrátnice se evidentně nudila :)

 

Od Klášterce cesta chvíli vede okolo vody, aby se pak nekompromisně začala zvedat. Pořádně jsem si šlápnul. Odměnou mi byla pěkná vyhlídka a následně opět pěkný sjezd k Ohři. Z Lužný opět nastalo stoupání. Ono to tak bylo vlastně celý dnešní den. Chvíli do kopce a pak zase huráááá sjezd a tak pořád dokola.

 

Výhledy na řeku jsou fantastické, potkal jsem i spoustu vodáků, kterým jsem chvílemi i záviděl, protože Ohře se tu pomalu klikatí mezi lesy a nabízí skvělou romantickou atmosféru a hlavně NETEČE DO VRCHU!!! Na chvíli jsem si pomyslel, zda nevyměním kolo za loďku, ale nikdo se k tomu moc neměl. Snad příště.

 

Do Radošova jsem dorazil po příjemném sešupu a na chvíli se zastavil a pozoroval cvrkot na řece. Siesty jsem využil k plánování další trasy, první plán by střihnout to směr Stráň a Bor, což by bylo o pár kilometrů do Varů blíž, ale mapa slibovala pěkný stoupák a tak jsem se pustil podél řeky do Kyselky bez ďábelských převýšení.

 

Byla to dobrá volba, páč jsem mohl nahodit tempo a jel téměř po rovině. Cestou jsem projel kolem Hubertusu, kde jsme před léty strávili pár letních dnů a za chvíli jsem míjel ceduli Karlovy Vary. Rovnou jsem si to namířil na ubytování, abych si dal zaslouženou sprchu a mohl jsem vyvést dámské osazenstvo na kolonádu. 

 

Město bez festivalu je mrtvé, jak se o tom ostatně přesvědčil i herec Jude Law, který po návštěvě filmového festivalu všude rozhlašoval, že je to nejzábavnější a nejživější město, které zná a zorganizoval se svými kumpány zájezd - bohužel na podzim. To se teda divili. V devět večer kolonáda vypadá jako o půlnoci. Ale i přesto je to kouzelné město, které mám rád a pravidelně se sem vracím. Dodnes mám živě v paměti, jak jsem zde byl poprvé jako sedmileté dítě s tátou a od té doby patří Vary k mým srdcovkám. 

 

Dnes to byla krátká etapa celkem cca 54 km a tak na nejzápadnější bod zbývá zhruba něco přes 100 kiláčků. 

<<< Den osmý
Den desátý >>>

 

Zajímavé keše

Načítám, prosím vydržte...

Přihlášení

Souhlasím

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Více informací